Kontakt O nás

Odpuštění, strach a upřímnost ve vztazích - II. DÍL

Předevčírem jsme hovořili o odpuštění, dnes je na pořadu strach. Strach, že někoho zklameme, zarmoutíme, že nás někdo odsoudí, bude se zlobit a nebude nás mít rád. Mějme přitom na paměti, že přitahujeme vše, čeho se bojíme, a že naše konání pod vlivem strachu se nakonec obrací proti nám a působí bolest, vyžadující odpuštění... Na druhou stranu: Vše, co je činěno z bezpodmínečné lásky neublíží a odpuštění nepotřebuje.

 

STRACH

Pod vlivem strachu se dopouštíme lží, krádeží, neupřímnosti, křivd, kritiky. Ze strachu spěcháme, stresujeme se, žijeme v napětí, bojujeme, utíkáme od problému, ustupujeme druhým, jsme agresivní, potlačujeme emoce, a když se v nás nahromadí, tak jim podléháme. Nevyjádřené negativní emoce se v nás hromadí,  poškozují naše tělo a jejich energie k nám přitahuje stejně nabité lidi i situace. Proto je důležité - než přistoupíme k odpuštění -  tuto bolest a negativní emoce vypustit. A to tím, že je prožijeme, vyjádříme, aby pak mohly odejít a transformovat se ve světlo.

 

Každý je zodpovědný sám za sebe, i za to, zda se rozhodne jednat z lásky nebo ze strachu. Proto jsou při každém ublížení stejně zodpovědní oba. Ten, kdo ubližuje druhému, koná ze strachu, který plodí agresivitu a boj proti ostatním. Ten, kdo dovolí, aby mu bylo ublíženo, koná též ze strachu, neboť láska k sobě samému nás učí bránit se všemu, co nás poškozuje. Proto je vždy třeba zahrnout do každého odpuštění následující tři fáze: Nejprve odpustit tomu, kdo nám způsobil bolest, pak požádat dotyčného o odpuštění, že jsme mu dovolili, aby nám ublížil, a nakonec odpustit sami sobě vše, čím jsme k této situaci přispěli (třebaže jsme se neuměli bránit, mlčeli jsme, ustupovali, snášeli jsme něco, co nám  ubližovalo a báli se to změnit). 

 

K odpuštění je nezbytné dozrát, neboť vše má svůj čas; také je třeba nejdříve vyjádřit všechno, co jsme ze strachu potlačovali. K tomu, abychom někomu odpustili, stačí z naší strany pouze chtít. Není nutná přítomnost toho člověka, ani o tom nemusí vědět. Vše se děje na úrovni podvědomí, jde o záležitost energie. Žádné rozumové zdůvodnění není nutné, navíc na vědomé úrovni (i když to někomu řekneme do očí), většinou ke skutečnému odpuštění nedochází a bolest uvnitř stále zůstává. Pokud někoho požádáme o odpuštění, není důležité, zda nám odpustí - to už je záležitost jeho rozhodnutí. Pro nás je podstatné, že jsme  vyslali energii žádosti o odpuštění... Překážkou v odpouštění není ani smrt někoho ze zúčastněných, neboť je vždy možné spojit se a komunikovat s jeho duší.  Ta je většinou  odpuštění přístupná, neboť se díky němu osvobodí a nemusí traumatickou situaci znovu prožívat v další inkarnaci. Energie odpuštění působí jako zázračné uzdravení. S touto pomocí je možno očistit sebe, všechny své vztahy a tím přispět k očištění naší planety.  Tam kde jsou války, nemoci a utrpení, schází láska a schopnost a vůle odpouštět, čímž se bolest a utrpení dále navyšuje.

 

První díl - Odpuštění 
Třetí díl - Úpřimnost

Pozítří, tedy v úterý, završíme náš miniseriál zamyšlením nad upřímností.

 

přidáno 6. července 2014 do kategorie Vztahy

ČTETE: Odpuštění, strach a upřímnost ve vztazích - II. DÍL · 6. července 2014 · Vztahy
·
Další články