Kontakt O nás

Jednou z desíti

Často na svých akcích Život ve vlnách mluvím o tom, že se snažím směřovat svou pozornost na věci, situace, akce a lidi, jež se mi líbí, a které chci mít ve svém životě. Když se mi nelíbí, čistím své podvědomí... Život přináší i extrémy, které nás skutečně prověří. Třeba: jak se zachovám, když uvidím na ulici člověka, jenž bije nevinného psa?

 

Co skutečně udělám v dané situaci, může prověřit jen situace sama. Vím ale, jak se chci v takovém momentu zachovat. Chci zůstat klidný, vyrovnaný a šťastný a mám pro to spoustu důvodů:

  1. Chci být šťastný pořád a svého štěstí se hodlám vzdávat jen v případě, že to bude nezbytně nutné, tedy v ohrožení života.
  2. Věřím, že vše se odehrává jen ve mně, proto měnit cokoliv venku mi nedává smysl. Každá situace mi má něco říct, někam mě posunout. A u popsané situace to platí úplně stejně.
  3. Okřiknout člověka ubližujícího zvířeti podle mě znamená posílit v něm jeho frustraci a naštvání, ze kterého může vytrysknout ještě víc nenávisti a zloby.

 

Takže pokud uvidím desetkrát stejného člověka s pejskem někde na ulici a devětkrát z těch deseti případů se k němu bude chovat ohavně, počíhám si na ten jediný případ z desíti a půjdu dotyčného pochválit, jak krásně se k čtvernožci chová a jak úžasné je, že mu projevuje svou lásku. Změní se tím něco? Nevím, věřím ale, že jen cesta přes posilování toho, co se mi líbí, vede ke světu, kde budu šťastně žít až do smrti.

přidáno 5. srpna 2014 do kategorie Vztahy

ČTETE: Jednou z desíti · 5. srpna 2014 · Vztahy
·
Další články