Kontakt O nás
Mark Dzirasa: Nebuďte oběť, ale pánem svých emocí

Mark Dzirasa: Nebuďte oběť, ale pánem svých emocí

Motivační speaker a mentor, Mark Dzirasa, školí české manažery na nejvyšší korporátní úrovni. Třeba jak vyjednávat, jak se bránit stresu či manipulaci, nebo jak otipovat svého partnera. "Každý člověk má svobodu se nechat nebo nenechat manipulovat, k manipulaci musí být vždy dva," říká v rozhovoru pro Osobní rozvoj.

Techniky, které učíte, se přitom samy občas jeví jako nástroj manipulace. Naučit se maskovat řečí těla, odhalit skryté úmysly partnera...

Vůbec ne, protože když se učíme rozpoznat povahové profily lidí - tedy do jakého celofánu zabalím to, co chci předložit, aby se to líbilo - je to výrazem nejvyšší míry ohleduplnosti. Respektive nejmenší míry sobectví, protože to znamená, že jsem schopen vystoupit ze svého pohledu a podívat se na svět cizíma očima.

To je pravda, ale zároveň víte, proč to děláte. Máte z toho profit...
Jistě, ale to je vedlejší produkt poskytnutí služby. V tom spočívá mentalita úspěchu – první věc, kterou chci zařídit, je, aby byl druhý člověk spokojen s mojí službou. A k tomu je potřeba nejdříve porozumět jeho potřebám. A abych jim mohl porozumět, je potřeba si uvědomit, že on není jako já, že je jiný.

Lidé, kteří mají milionové byznysy a poskytují služby milionům zákazníkům, jsou ti, kteří byli nejvíce schopni vystoupit ze svého subjektivního pohledu. To je důvod, proč milionáři říkají, že vidí peníze ležet na ulici. Všude vidí nenaplněné potřeby – tady by se ještě uživila trafika, tady kino, tady dobrá restaurace.

Spousta lidí chce vydělat miliony. Přitom ale neví, co chtějí dělat.
Je to proto, že mnoho lidí neumí naslouchat svému srdci. Jsou natolik podřízení programu, který do nich dostali rodiče – studuj ekonomku, práva nebo medicínu, tyhle čmáranice si schovej, to tě neuživí. Ti lidé jsou pak natolik zamčení v tomto programu, že ani nevědí, kam je srdce volá.

Jak z toho bludného kruhu ven?
Pomáhá se ztišit a začít naslouchat vnitřnímu hlasu. Protože ten je v nás stále přítomný. Všichni máme určité talenty, kam tíhneme přirozeně. Když následujeme vnitřní hlas, užíváme právě tyto talenty a přínos společnosti je pak nejvyšší. Jednoduše tak, že děláme, to co nás baví.

V motivačních knihách se často píše o tom, jak nastavit mysl, aby člověk dosáhl úspěchu. V praxi to ale může být těžké...
Je to vaše volba. Lidé, kteří jsou ve fázi oběti, mají pocit, že emoce nejsou řiditelné, že oni jsou prostě takoví a co s tím mají asi dělat? Zatímco tvůrce si uvědomuje, že on je pánem svých emocí, on určuje, jak se bude cítit. Proto se říká, že úspěšní lidé si nosí počasí v sobě. Zatímco ti druzí se ráno probudí, vidí zamračenou oblohu a už mají zkaženou náladu. Lidé, kteří umí pracovat se svými emocemi, umí změnit vidění světa.

Jak důležité jsou emoce v byznysu?
Často se zmiňuje pravidlo, že emoce do byznysu nepatří. To je i není pravda, záleží na tom, jak si emoce definujeme. Emoce tam nepatří například tehdy, když držíte zaměstnance ze soucitu. Ve finále to totiž ublíží oběma a navíc je to falešný soucit, nikoli láska. Na druhou stranu je pravda, že emoce byznys vedou.

Jak by měl tedy vypadat pracovně-právní vztah z emocionální roviny?
Dejme tomu, že mám podřízeného, který nedodržuje závazky, což znamená, že s ním nejsem spokojen. Přístup zralé osobnosti by měl být takový, že vůbec nebude přemýšlet, zda toho člověka má či nemá rád. Mám ho rád, vždycky mu budu přát místo, kde se dobře uplatní, to se ale nesmí proměnit v to, že ho budu uměle chránit. A když třikrát udělá tu samou chybu, že ho budu krýt.

Jak tedy reagovat?
Jednoduše mu říct – v této firmě lpíme na dochvilnosti (či čemkoli jiném), pojďme se tedy domluvit takto: jednou jsi nepřišel a máš ještě dvě možnosti to udělat. Potřetí přijď za mnou do kanceláře domluvit se na odchodu. Je to naše dohoda a neznamená to, že nemůžeme jít na večeři, jen tě tady nebudu moci mít ve firmě. Ten člověk pak ví, s čím může počítat, a dobrý rodič nebo zaměstnavatel to musí důsledně dodržovat. Čili mít emoce v byznysu znamená nenechat do vztahu pronikat osobní sympatie či antipatie, zůstat nad tím. To ale neznamená, že nemohu udělat věc, která bude dotyčnému připadat nepopulární, že ho třeba vyhodím z práce.

 

Profilový článek o Marku Dzirasovi si můžete přečíst v prvním tištěném vydání magazínu Osobní rozvoj.

 

přidáno 17. března 2014 do kategorie Rozvoj

ČTETE: Mark Dzirasa: Nebuďte oběť, ale pánem svých emocí · 17. března 2014 · Rozvoj
·
Další články