Kontakt O nás

Zdravé sebevědomí usnadňuje život

Přiměřené sebevědomí je alfou a omegou subjektivně posuzované životní úspěšnosti. Kdo sám sebe vnímá jako stabilní a hodnotnou bytost, kdo netrpí zásadními pochybnostmi o smyslu své existence, ten má za všech okolností pevnější půdu pod nohama a s daleko větší pravděpodobností dosáhne vytčených cílů.

 

Sebevědomím (sebedůvěrou, sebejistotou, sebeúctou…) rozumíme vnitřní přesvědčení o vlastní hodnotě, kvalitách a schopnostech, doprovázené vírou ve smysl života a pozitivní budoucnost. Jde o stav mysli, který není poznamenán permanentní rušivou nejistotou, ostychem nebo sebepodceňováním, ale ani samolibostí či přehnanou pýchou.

Lidé s poruchami sebevědomí dosahují spokojenosti a úspěchů jen těžko. Bez vnitřní spokojenosti a pocitu zaslouženého úspěchu ale zase sebevědomí není posilováno. Vzniká začarovaný kruh, který v dlouhodobé perspektivě obvykle vede k chronickým duševním (a z nich vyplývajícím tělesným) problémům.

"Zdravá sebeúcta představuje imunitní systém lidského vědomí," domnívá se americký psycholog a psychoterapeut Nathaniel Branden, autor knihy The Six Pillars of Self-Esteem (Šest sloupů sebevědomí). "Odhlédneme-li od psychických poruch způsobených biologickými příčinami, nezbývá než konstatovat, že všechny ostatní, od úzkostí a depresí přes alkoholismus a drogovou závislost až k agresivitě a sexuálním poruchám, lze připsat na konto právě narušenému sebevědomí," tvrdí Branden. Ve jmenované knize uvádí mezi pilíři, bez nichž sebevědomí nemůže dojít patřičné kvality, následující:


1. Žít vědomě (Přemýšlet o svých úmyslech, pocitech, činech a vyznávaných hodnotách.)
2. Přijímat sama sebe v souladu s realitou (Znát své silné a slabé stránky a pracovat s nimi na cestě osobního zrání.) 
3. Přijímat zodpovědnost za svůj život (Na životních křižovatkách určovat směr své další existenci uváženou osobní volbou.) 
4. Dostát svému sebeurčení (Hájit vlastní přesvědčení i za cenu problémů, které to může přinést.) 
5. Mít jasno v životních cílech. (Měly by být nadefinovány v souladu s našimi možnostmi a schopnostmi.) 
6. Zachovávat osobní integritu (Žít autonomně. Udržovat si potřebnou míru nezávislosti. Naslouchat svému svědomí.)

Sebevědomí se utváří v řetězci životních zkušeností

Odkud se ale sebevědomí bere? Kde má svůj původ? Chceme-li hledat odpovědi na podobné otázky, nezbývá nám, než se - podobně jako při pátrání po dalších základních stavebních kamenech naší osobnosti - obrátit k dětství.

Jde o potřebnou míru a hloubku prožitků, které nám v době, kdy se naše osobnost utváří, poskytnou svědectví o naší jedinečnosti a hodnotě, pro něž si sami sebe můžeme vážit. Jde o důkaz našich schopností a životních kompetencí a o jistotu pocitu, že někam patříme, že jsme milováni.

K nejdůležitějšímu formování sebevědomí dochází zřejmě již v době, kdy si ještě nejsme vědomi své svébytnosti - dávno před tím, než poprvé vyslovíme slůvko "já". Rozhodující jsou zřejmě opakované vzorce chování ze strany primární pečující osoby, které ukládají do psychiky miminka či batolete základy citového vztahu k sobě i ostatním. Daniel Goleman, autor zřejmě nejznámější knihy o utváření emočních základů lidské psychiky, uvádí v této souvislosti následující příklad: Představme si dvě matky a jejich dvě stejně staré dvouměsíční děti uprostřed noci ve stejné situaci. Dítě se probudilo, pláče a chce pít. První matka bere dítě do náruče, přikládá ho k prsu, hladí a trpělivě čeká, až se malé napije. Dává miminku najevo, že je s ním navzdory své únavě ráda i v tuto chvíli. Dítě, uspokojené mlékem i mateřskou láskou, po chvíli opět usne. Druhá matka (možná vůbec nechtěla, aby se jí dítě narodilo, protože žije s mužem ve vztahu plném hádek) reaguje na zaplakání dítěte podrážděně. Zvedá je prudce a bez účasti. Při kojení zírá před sebe, pohroužená do vlastních myšlenek. Dítě cítí napětí, přestává pít. Matka, rozzlobená zbytečným vstáváním, ukládá dítě zpět do postýlky a nechá je vyplakat do vyčerpání.

Jde o dva extrémy, je z nich ale zřejmé, které z dětí nabude přesvědčení, že jeho potřeby jsou pro někoho důležité a že svět je dobré místo k žití, a které na nevědomé rovině naopak přijímá opačné poselství. Nutno říci, že většina dětí zažije v nějaké míře oba druhy zkušenosti, ale protože jeden z naznačených druhů rodičovského chování převládá, dochází nakonec u dítěte k vyhraněnému formování základní důvěry nebo nedůvěry k okolí a potažmo i k sobě samému. "Každá, i sotva postřehnutelná komunikace mezi dítětem a rodičem, resp. pečující osobou, má nějaké citové zabarvení. Opakování emočních sdělení postupně vytváří v dítěti jeho vlastní emoční postoje a schopnosti, které nakonec formují i jeho sebevědomí," píše Goleman a upozorňuje na to, že nejvíce jsou ohroženy děti nezralých rodičů, kteří se neumějí emočně postarat ani sami o sebe, natož o své potomky. Zároveň psycholog upozorňuje na to, že emoční dovednosti lze na rozdíl od intelektuálních daleko více rozvíjet, a právě rodičovství představuje pro osobní růst jedinečnou výzvu.

Co můžeme udělat pro rozvoj sebevědomí svých dětí?

Dávejme jim za všech okolností najevo, že nám na nich záleží a že jsou pro nás důležité. Zároveň je učme poznávat hranici, která podporuje respekt k potřebám druhých. Veďme děti od útlého věku k zodpovědnosti. Předvídejme problémy, předem stanovujme pravidla. Podporujme je ve správném chování. Přiměřeně je chvalme i trestejme, nesprávné činy korigujme pokud možno v klidu, bez hádek a násilí. Veďme děti k úspěšnosti. Učme je, že skutečný úspěch nespočívá v dosažení výkonu nebo hmotného blahobytu, nýbrž především v překonávání obtíží. Pocit hlubšího smyslu obvykle přichází s poznáním radosti ze sdílení a z překonání pouze na sebe orientovaného prospěchu. Připomínejme, že k životu patří i prohry a neúspěchy. Není třeba z nich dělat vědu, poučíme-li se z chyb, příště se jim vyhneme. Vytvářejme radostné a zdravé rodinné ovzduší, v němž pro děti nebude problém otvírat své nitro a diskutovat o tom, co je tíží či těší. Vlastním příkladem ukazujme, že je důležité usilovat o harmonii s ostatními, ale neméně důležitá je i harmonie při setkávání se sebou samým.

Vyšlo v časopise MIMINKO 9/2008

přidáno 17. listopadu 2014 do kategorie Rodina

ČTETE: Zdravé sebevědomí usnadňuje život · 17. listopadu 2014 · Rodina
·
Další články