Kontakt O nás

Pět otázek pro Jitku Sedláčkovou

Pro dnešní předsváteční neděli jsme si popovídali s herečkou Jitkou Sedláčkovou. Její záběr sympaticky přesahuje herectví, moderátorství či dabing: Jitka vyučuje rétoriku, školí, zajímá se o komunikační kódy, prosazuje renesanci slova.
 

Co pro Vás znamená „osobní rozvoj“?

Každý den je nový začátek a každý den také něco končí. Stejně tak i osobní rozvoj je začátek cesty, cesty, která potřebuje značnou dávku odvahy, vytrvalosti a pokory. Pokud se jednou na tuto cestu vydá muž nebo žena, vzal na sebe úkol učení, ale také prozření. Nachází se v pozici žáka, který hledá, zkoumá, ale také učitele, který své zkušenosti předává dál. Abychom dokonale porozuměli druhým, musíme především nalézt způsob, jak poznat sama sebe a jakými formami se svým nitrem, já, komunikovat. Pak zjistíme, že naše mysl je otevřená, stejně jako cesta osobního rozvoje. A tak máme příležitost rozpoznat, že každý den mohu něco prospěšného začít a zároveň něco starého, nepotřebného odložit. 

Co Vás nejvíc baví?

Jsem herečka, a to mě baví, naplňuje... Hrála jsem v životě mnoho rolí a možná někdy zapomínala, co nebo kdo jsem. Pak přišla jedna věta od mé divačky: „Jitko, vy ještě máte v sobě neobjevené, máte tady co předávat a předáte.“ Zarazila jsem se, ale pak jsem si uvědomila, že mám ráda slovo „prozkoumat“, začala jsem tedy sama u sebe. Najednou se mé zkoumání zasloužilo o to, že mám nepřeberné množství možností, našla jsem své skryté talenty a rezervy. Nacházím v sobě a okolo sebe nové výzvy, nové příležitosti, předávám své zkušenosti, a to mě opravdu baví. Právě nyní si hraji se slovy a učím v naší Akademii rétoriky na internetu, jak efektivně a správně používat slova, argumentaci pro vlastní rozvoj a zlepšení vztahů okolo mě.  A z těch běžných radostí: ráda běhám, jsem v přírodě, klábosím s přáteli, dělám oheň anebo zpívám… 

Kdy jste sama sebe naposledy příjemně překvapila?

Kdy? Když jsem provedla změnu…, nastartovala jsem svůj nový život. Začala jsem prostě na sobě „makat“. Změna přišla nejen fyzická, ale také psychická. Zjistila jsem, že  v padesáti letech život nekončí a je jen na mně, co si „dovolím“. Co jsem si tedy dovolila? Třeba nafotit poloakty pro známý časopis, mít ráda sama sebe, běhat dlouhé tratě v přírodě, postavit se na stranu slabších, být sama sebou.

Jaké hodnoty Vás nejvíc vystihují? 

Hodnoty mohu posoudit až poté, když vím, jakou mám vlastní hodnotu, znám hranice, za které nepůjdu. Mé lidské hodnoty jsou umění pochopit jednání druhých, být nablízku těm, kteří mě potřebují, být statečná. Hlavně neztratit víru v sama sebe. Největší hodnotou člověka je možnost žít život, je to škola, která nás vede, kde nacházíme možnosti, jak zvýšit vlastní potenciál. 

Co je pro Vás smyslem života?

Život je pro mě nádech a výdech. Před mnoha lety jsem se nadechla a pomalu pomaloučku klidně vydechuji, abych opět mohla nasát čerstvý vzduch…

 

přidáno 1. srpna 2014 do kategorie Lidé

ČTETE: Pět otázek pro Jitku Sedláčkovou · 1. srpna 2014 · Lidé
·
Další články