Kontakt O nás

Pět otázek pro Janu Merunkovou

"Myslím, že smyslem života je zjistit, jaký je náš úkol na světě a tento úkol splnit,"  říká pedagožka a publicistka Jana Merunková.

 

"Osobní rozvoj"; co pro Vás znamená?

Když se řekne "osobní rozvoj" vybaví se mi obrázek člověka stojícího na špičkách, vztahujícího ruce k laťce nad jeho hlavou. K jejímu dosažení chybí pomyslný centimetr. A to je prostor pro osobní růst. Každý den, každý měsíc, či rok o kousíček výš. Osobní rozvoj jsou různobarevné různě velké kostičky, kterými vyplňujeme prostor určený pro naše zdokonalování. Myslím, že je důležité si uvědomit rozdíl mezi dokonalostí a zdokonalováním. Dokonalost je stav, o němž většina lidí v první větě, která je napadne k tomuto tématu, řekne, že ho nelze dosáhnout. Navíc je to stav, kde potřebujete vnější autoritu, která rozhodne, že jste ho dosáhli nebo nedosáhli. A tady vznikají komplexy a pocity frustrace z nenaplněných očekávání. Narozdíl od toho zdokonalování je proces, který ovlivňujete vy sami a souměřujete souměřitelné - vaše schopnosti na začátku a vaše schopnosti v určité fázi procesu. Toto jste včera neuměli/uměli velmi málo a toto díky zdokonalování umíte dnes. Máte to plně pod kontrolou a výsledkem je buď nespokojenost (umíte méně, než jste chtěli, ale víte, proč tomu tak je, a můžete to změnit), nebo nadšení z toho, kam jste se posunuli, což vám dává chuť a sílu rozvíjet se dál. Takže z toho mi vyplývá, že osobní rozvoj je vlastně proces zdokonalování se.

 

Co Vás nejvíc naplňuje, baví?

Baví a naplňuje mě to, co dělám. Mám to štěstí, že jsem pochopila své poslání a snažím se ho jenom nějak "zhmotnit". Aktivně se věnuji prosazování potřebných změn v integrační politice mladých lidí opuštějících ústavní výchovu, na poli školství prosazování interaktivní a na praktických zkušenostech založené výuky a v podnikání vytváření prostoru pro růst nové generace leaderů. V osobní rovině mě i po patnácti letech soužití stále baví být s mým mužem, což se v dnešní době - mám pocit - tak moc nenosí. O pocitu naplnění na osobní úrovni bych tu mohla psát dlouho, ale shrnu to tak, že jej prožívám díky vztahu se svým adoptivním synem. Na této adopci je krásné, že je to otázka srdce, ne "papíru od soudu". Je mu osmnáct pryč... Volbu vytvořit si vztah na úrovni máma - syn jsme oba udělali dobrovolně, protože jsme chtěli.

 

Kdy jste sama sebe naposledy příjemně překvapila?

Miluji překvapení! Ale raději příjemně překvapuji ostatní. Ráda vymýšlím věci, které lidi potěší, povzbudí. Sama sebe spíš odměňuji. Je to činnost, kterou jsem se musela naučit. Dlouho jsem bojovala s pocitem, že si řadu věcí nezasloužím. Byla to velmi intenzívní systematická vědomá práce sama na sobě přijmout fakt, že pocit vítězství, zadostiučinění, úspěchu, hlubokého pocitu štěstí je tu i pro mě a je ok se z toho radovat. Možná by se dalo říct, že tím příjemným "vybojovaným" překvapením je to, že v poslední době umím radost a lásku také přijímat, nejen dávat.

 

Jaké hodnoty Vás nejvíc vystihují?

Seznam svých hodnot s popisem, jak přesně je chápu, jsem uveřejnila na svých osobních stránkách. Bylo zvláštní, jaké přišly reakce. V podstatě to byly dva tábory lidí. Jedni kvitovali s povděkem, že se chovám otevřeně. Kdokoliv mi může jednoduše nastavit zrcadlo... Druzí byli podrážděni zejména tím, že na prvním místě uvádím svou víru v Boha a Ježíše Krista. Zdálo se jim nepatřičné to takhle veřejně "vytrubovat" do světa. Zřejmě to nebudou lidé, kteří by se ke mně někdy přihlásili o mentoring nebo koučování :-) Moje hodnoty jsou víra, láska, leadership, loajalita, rodina, zdraví, vzdělání, odpovědnost za talenty a charita.

 

V čem vidíte smysl života?

Komu je dáno, od toho je očekáváno. Každý z nás dostal do vínku talenty, touhy, sny, předpoklady, ale i překážky. Čím víc ode všeho, tím větší očekávání má Bůh (svět nebo cokoliv chcete) od vás. Myslím, že smyslem života je zjistit, jaký je váš úkol na světě a tento úkol splnit. Každý z nás je tu z nějakého důvodu. Jen se někdy necháváme rozptylovat okolím a líně unášet proudem. Zapomínáme hledat. Pak přichází pocit marnosti a práznoty. Najít své "Proč jsem tady" je první krok... Tohle když člověk pochopí, tak začne vnitřně zářit. V ten okamžik máte potřebu "to udělat". Najednou prostě život dává smysl!

 

přidáno 15. listopadu 2014 do kategorie Lidé

ČTETE: Pět otázek pro Janu Merunkovou · 15. listopadu 2014 · Lidé
·
Další články