Oldřich Vejvoda působí na mediální scéně bezmála půlstoletí. Pamětníci jej budou znát jako stálého zpravodaje Československé TV z Francie, dnes se prosazuje i jako vysokoškolský učitel. Vejvodovy postřehy jsou stručné, ale ne plytké. Posuďte sami...

Jak vidíte nás, Čechy? Čím je dána naše mentalita? 

Začíná nový školní rok, dá-li se použít pohled klasifikace, tak za 3. Bohužel. Je dána tím, že značné části z nás jsou bližší negativní než pozitivní charakterové vlastnosti.

Co pro vás znamená víra?

Vůbec nic. Důležitější je pokora.

Co lidem často a přitom zbytečně brání v životním štěstí? 

Fakt, že nevědí co skutečné štěstí je. 

Jak reflektujete generaci narozenou po roce 1989? Jaké naděje do ní vkládáte?

Dokud budou o našem bytí rozhodovat důchodci či osoby penzijnímu věku se blížící, tak jakékoli vkládání je neperspektivní a k ničemu.

Stáří. Co se vám pojí s touto fází života?

Bytostně já sám, to ovšem nejásám. Pětašedesáti a půlletý senior, i když ducha hodnotím - bez nemístného chvástání - na čtyřicet. Věk je penzijní, i když více pracovně-penzijní. Pokračuji čtyřicátým sedmým rokem v novinařině a navíc se aktivně věnuji lektorské činnosti v oblasti cizích jazyků a rétoriky.

dh