Kontakt O nás

5 otázek pro Evu Labusovou

Osobnosti, které mají co říct, jsou pilířem Osobního rozvoje. Budeme je oslovovat i pro náš web, pokaždé jim položíme pět sjednocených otázek. Začínáme s PhDr. Evou Labusovou, publicistkou a poradkyní pro oblast rodičovství, výchovy a mezilidských vztahů.

1. Jak vidíte nás, Čechy?  Od čeho se odvíjí naše mentalita?

Osobně mne na Češích mrzí častost hulvátství, neochota k sebereflexi a nezájem o veřejný prostor v přeneseném i doslovném smyslu. Zájem o občanskou společnost nepatří k prioritám a stejně tak málokoho vzrušují zanedbaná, psy pokaděná, zarostlá nároží, příkopy podél cest plné odpadků, skládky na těch nejnečekanějších místech. 

Naproti tomu na Češích oceňuju schopnost improvizace (fakt umíme překvapit), humor (vídeňský rodák Jára Cimrman se nemohl narodit jinde než v Dykově ulici v Praze na Vinohradech) a taky zvláštní cit pro duchovní záležitosti. Nemyslím, že jsou Češi en bloc takoví ateisté, jak se o nich tvrdí. Většina asi upřednostňuje „užít dne a urvat, co se dá“, ale je mezi námi i mnoho hlubokých opatrných heretiků hledajících vlastní formy žití a spirituality, kteří se, snad právě i po trpkých dějinných zkušenostech, brání každé nalajnované, a tedy i denominační, kultuře.

2. Co pro vás znamená víra?

Proč vymýšlet nové definice? „Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jisti tím, co nevidíme… Bez víry není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh je a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.“ (List Židům 11. kap.)

3. Co lidem často a přitom zbytečně brání v životním štěstí?

Nereálná očekávání. Falešné představy. Podléhání škodlivým mýtům a stereotypům. Přehnané nároky. Lenost.

4. Jak reflektujete generaci narozenou po roce 1989? Jaké naděje do ní vkládáte?

Nemají to lehké. Je toho dnes mnoho, co je odvádí od nich samých. I oni ale jistě disponují sebezáchovnými zdroji a mají šanci proniknout k podstatě. Pokud se dokáží podívat do sebe a navzdory nepohodlí, které to přinese, zkoumat pravdivě to, co tam najdou. Je-li tam pocit prázdnoty, neklid a strach, často navzdory vnější prosperitě, nezbývá než se zastavit a hledat jinou cestu, která vede za smyslem a naplněním. Mám tři dcery, fandím této generaci.

5. Stáří. Co se vám pojí s touto fází života?

Konec korunuje dílo. Jak žijeme, tak obvykle stárneme i umíráme. Je na místě o tom přemýšlet a chystat se dřív, než nám to připomenou vrásky a šediny.

Více na www.evalabusova.cz

přidáno 15. května 2014 do kategorie Lidé

ČTETE: 5 otázek pro Evu Labusovou · 15. května 2014 · Lidé
·
Další články